Galacticos z Brna vládnou republice. Mistři světa i Evropy se semkli v BKMK

Vítězná radost BKMK Brno. Foto: Ondřej Kutaš

Na klubovém mistrovství České republiky v Ostravě se totiž v jeho barvách proháněli Ondřej Paděra (mistr světa i Evropy v malém fotbale), Michal Salák (mistr světa), David Presl (mistr Evropy), Tomáš Jelínek (mistr světa do 21 let) a řada dalších českých reprezentantů.

To vše pod taktovkou světového a evropského šampiona Patrika Levčíka, jenž léčí dlouhodobé zranění, takže spolu se Stanislavem Lerchem vytvořil trenérský tandem. „Jara Bobčík toho dělá pro mančaft strašně moc, je pro malý fotbal nadšený a požádal nás, zda bychom si to vzali na starost. U superligového výběru se Staňou vypomáháme trenérovi Zdeňku Táborskému a ujmulo se to i tady. Samozřejmě je pro nás hrozně těžké svým spoluhráčům vykládat, kdo jak má hrát, většinou to ani nedělá dobrotu. Nemám to rád a upřímně jsem měl z toho na turnaji strach, protože nás výjimečně jelo hodně,“ řekl Levčík.

Trenéři v Ostravě totiž museli určit, kdo bude v zápasech jen sedět na lavičce. „Každý chce hrát a musel jsem někomu říct, že ten zápas hrát nebude. Naštěstí to všichni vzali ještě líp, než jsem čekal, za což klukům patří velký dík. Myslím, že to bylo super. Po prvním zápase jsem byl trošku nervózní, ale z remízy 0:0 jsme se oklepali a našli jsme balanc. Za celý turnaj jsme dostali jen dva góly, byla to nekonečná jízda. Všichni kluci odevzdali maximum a vyšlo to,“ radoval se Levčík.

BKMK Brno po prvním zaváhání dokráčelo až do finále, v němž zdolalo Ostravský Zábřeh 2:0. „Pomohl nám brzký první gól, měli jsme v hlavách, že máme náskok, pak si dokážeme zápas pohlídat,“ uvedl Jelínek, který zároveň upozornil, o jak náročný turnaj šlo. „Za prvé počasím, teplo nám nehrálo do karet, ale všichni jsme měli stejné podmínky. Únava se kumulovala každým utkáním. Jsem rád, že jsem odehrál všechny duely a turnaj měl pro nás nádhernou zlatou tečku,“ těšilo Jelínka, který na loňském evropském šampionátu na Slovensku oblékl dres reprezentačního áčka.

Za osm sezon v Brněnském svazu malé kopané, který se nově jmenuje Malý fotbal Brno, se hráči BKMK třikrát radovali ze zlatých medailí v první lize. Nyní brněnský klub potřetí ovládl Český národní pohár a podle pamětníků všech triumfů šlo o ten nejtěžší. „Strašně moc si ho považuji. Řekl bych, že cesta k titulu ani s tak vynikajícím kádrem nebyla jednoduchá. Kluci říkali, že to byl jednoznačně nejkvalitnější Český národní pohár, co se týká soupeřů, takže jsem ohromně rád a šťastný za celý tým, že jsme potvrdili kvalitu, kterou jsme měli. Myslím, že tým byl složený fantasticky, ale to kolikrát nerozhoduje, zápasy play-off jsou ošemetné,“ řekl historicky nejlepší střelec české reprezentace Paděra, který jako blanenský kapitán vládne také historickým statistikám Superligy malého fotbalu. „Věřím, že se titulu v Českém národním poháru dočkám i s nějakým týmem z Blanenska,“ prohlásil.

V roli nejzkušenějšího fotbalisty dirigoval brněnskou sestavu světový šampion z Tuniska v roce 2017. Fotbalový všeuměl Salák na začátku srpna přitom oslaví už čtyřiačtyřicáté narozeniny. „Každý v brněnském týmu má nějakou roli. Nejsem zrovna mentor, protože je nás hodně zkušených, snažím se mužstvo trochu nahecovat. Už pro mě není důležité, jestli dám gól. Všichni mě znají, dělají si ze mě srandu, že jsem profesionál a tak, ale občas je potřeba trochu usměrnit emoce. Myslím, že se to povedlo, měli jsme skvělý tým. Klobouk dolů před úrovní turnaje, byla fantastická, nečekal jsem, že tu bude tolik skvělých mančaftů. Vždyť náš finálový soupeř postoupil až ze šestnáctého místa ve skupinách,“ připomněl Salák poslední příčku Ostravského Zábřehu v základní skupině.

Fotogalerii z Českého národního poháru najdete zde:

Ke všem jmenovaným připočtěte další české reprezentanty a osobnosti jako Tomáš Pospiš, Bohumír, Doubravský, David Macko nebo třeba David Cupák. A na povel je měl teprve třicetiletý Levčík. Jak to fungovalo? „Je náročné trénovat kamarády. Salimu bude zanedlouho čtyřiačtyřicet a já mu mám vykládat, co má dělat? Jsme tam spíš od toho, abychom pozorovali, kdo jak je na tom fyzicky a rychle zareagovali, měli jsme dané střídání. Už večer před turnajem jsme spali v Ostravě a ladili jsme chemii a atmošku v týmu. Všechno si sedlo, každý přijal roli, jakou dostal, a myslím, že to byl základ úspěch. Jsem rád, že i jako zraněný jsem mohl být u úspěchu aspoň touhle formou a se Staňou Lerchem jsme si turnaj užili. Byla to nová zkušenost, za kterou jsem rád,“ podotkl Levčík.

Trenérský tandem před každým duelem tvořil taktiku a také určoval, kdo bude hrát. „Přemýšleli jsme, jak k tomu přistoupit. Je hrozně těžké určit nějakou základní sestavu, samozřejmě nikdo neřekl, ať tamten nehraje, že chce hrát. Svěřili nám to se Staňou do rukou, takže jsme si před každým zápasem sedli a vymysleli nějakou taktiku, kdo s kým bude hrát, jak se hráči budou popřípadě točit. Naštěstí to každý vzal fakt sportovně a drželi jsme ten styl až do finále, někdo hrál poločas a pak střídal, kromě obrany jsme točili všechny hráče. Naštěstí nás bylo tolik, protože všem docházely síly. Na slunci bylo snad padesát stupňů, všichni měli po celém dnu úpal. Myslím, že jsme uspěli právě díky tomu, že jsme měli tak široký kádr,“ uvažoval Levčík.

Pro některé soupeře a fanoušky je hvězdami prošpikovaný celek BKMK Brno trnem v oku, ovšem poskládat takovou sestavu z různých koutů republiky je počin, který zaslouží uznání. Všichni hráči na Českém národním poháru totiž musejí splnit pravidlo, že hrají taky oblastní soutěž, v tomto případě brněnskou. A tak Paděra, Jelínek nebo Salák dojíždějí. „Když mě kluci oslovili, řekl jsem si, že to zkusím. Dvakrát nebo třikrát jsem jel na otočku do Brna na ligu buď z Dubí, nebo z Německa. Doma si říkají, že jsem blázen, ale stálo to za to. Máme skvělou partu a Český národní pohár byl neskutečný. Samozřejmě taky hodně náročný, zvlášť v mém věku odehrát sedm zápasů v takovém vedru. Myslím, že finále byla reklama na malý fotbal se skvělými ostravskými diváky. Klobouk dolů před nimi, byli skvělí celý den. Jsem rád, že jsme vyhráli i kvůli Jarovi Bobčíkovi, který to tady vede. Můžeme se chystat na Ligu mistrů a uvidíme,“ těšil se Salák na nejvýznamnější evropskou soutěž, kterou od 6. do 9. září hostí rumunské město Oradea.

Z hlavního města dojíždí Jelínek, který pochází až z Ústí nad Labem. „Jsem taková náplava, samozřejmě mi to kluci občas říkají. Popichujeme se, ale je to super. Kluci v Brně mají skvělou partu a myslím, že mě vzali dobře mezi sebe. Jsem jen rád, že mě v týmu chtěli a samozřejmě si toho vážím,“ pronesl Jelínek.

Kanonýr Paděra obléká dres BKMK už druhou sezonu a přestože se v jednom kádru sešla řada individualit, každý si podle něj našel své místo na hřišti. „S klukama z Brna jsem byl na Českém národním poháru už loni, stejné jako na evropské lize. Známe se dlouho i z reprezentace a není v týmu žádný problém. Přestože je tu spousta osobností, myslím, že si vše sedlo ve správný moment. Jsem rád, že jsem toho součástí,“ povídal Paděra.

Brněnští hráči si na klubovém mistrovství republiky zlepšili náladu po nepovedené superligové sezoně, kdy celek Vikingů skončil už ve čtvrtfinále. „Dlouhodobě se i ve výběru potýkáme se zraněními, někteří kluci se teprve vraceli, jiní jsou dlouhodobě mimo hru jako já a Staňa, takže se nám sezona nepovedla a nálada v malém fotbale trochu opadla, došla nám šťáva. Většina kluků, co hraje za brněnský výběr, nastupuje i za BKMK. Snažili jsme se k tomu přistoupit patřičně a velký dík patří klukům, co za nás nastupují i v lize, že si udělali čas a jeli do Ostravy. Měli jsme potřebné zkušenosti a myslím, že tým byl zdravě namixovaný. Samozřejmě věková hranice byla vyšší, ale nakonec jsme zkušenosti prodaly. Někdy je široký kádr nabitý jmény na škodu, užší víc se semkne, ale nám to vyšlo parádně,“ radoval se Levčík.